Nevlastním autorská práva na Harryho Potera a tyto povídky nejsou psány za účelem zisku.

Změny a nepříjemné probuzení

16. března 2007 v 20:56 | Grencle |  Smrt je jen další cesta, kterou musíme jít...
Ráno Hermionu probudily sluneční paprsky nakukující do jejich pokoje. Ostatní holky ještě hlasitě oddychovaly a Hermiona je rozhodně nechtěla rušit. Hlasitě zazívala do závěsů zatažených kolem své postele.
Zatažených?!! Blesklo jí hlavou. Večer jsem přece nezatahovala, ne? Proč bych to taky dělala a navíc, jak bysme potom mohly s Lily kecat?
Tohle jí nehrálo. Tohle jí hodně nehrálo. Vzala do rukou hůlku, kterou si tentokrát místo na noční stolek odložila pod polštář a kouzlem roztáhla závěsy. Tam, kde měla teoreticky vykouknout její hlava se vylil kýbl s vodou.
Pobertové...Hermiona jen znechuceně zakroutila hlavou a lehce mávla hůlkou, aby vysušila mokrou podlahu. Nemají vůbec žádnou vynalézavost. Odfrkla si pohrdlivě. Možná, že ve své době, by nad tím jen mávla rukou a možná by si šla zažádat o školní trest, ale teď... Jistě, byla na tohle zvyklá. Studovala společně s Fredem a Georgem, ne?
Tohle jen tak být nenechám!! Fakt, že na nočním stolku našla list pergamenu jen potvrdil její přesvědčení.
Má záhadná krásko, ve spánku vypadáš jako anděl. Zajímalo by mě, jak budeš vypadat po probuzení.
Tvůj tajný ctitel
Oblékla si župan a vyrazila schodištěm do společenské místnosti. Nikdo tam nebyl. Pohladila jemně lvíčka, našitého na županu, aby si dodala odvahy. Rázně došla ke schodům vedoucím do klučičích ložnic. Pokoj který hledala, našla hned. Vešla. Na čtyřech postelích leželi a pochrupovali čtyři kluci. Kývla hlavou a neomylně přešla k posteli u okna. Sirius....I ve spánku se šklebil. Asi se mu zdá, jak budu plakat zlostí.
"Aguamenti!" vykřikla a vychrstla z hůlky vodu na Siriusův obličej. Nevšímala si, že se při jeho řevu probudili i jeho spolubydlící. Počkala až se Sirius zorientuje a potom sklonila hlavu a zasyčela:
"Trapáku!" A spěšně opustila pokoj. Ozubená kolečka Siriusova chápání dosedla na svá místa a jemu došlo, co se stalo. Nejistě se podíval po místnosti. Kluci se na něj dívali a on doufal, že někdo něco řekne.
"Asi jsi to přehnal, Siriusi." Poškrábal se na hlavě James a rozpačitě se na něj podíval.
"Přehnal? A co jsem přehnal?" nechápal Sirius. "Tohle jsme přece dělali vždycky. Není moje vina, že ta holka přecitlivěle reaguje." Remus a James zakroutili hlavami.
"Ano, to jste dělali." ujal se slova Remus. "Ale to vám bylo jedenáct. Teď ti je sedmnáct. Nevidíš ten rozdíl?" Sirius koukal z jednoho na druhého.
"Teď to neřeš, ale asi by ses jí měl omluvit." prolomil ticho James. Sirius se mlčky oblékl a stejně mlčky spolu s kamarády vyrazil na snídani.
Přemýšlel o tom co mu řekli. Přemýšlel, jestli měli nebo neměli pravdu. Kluci pochopili, že nechce být rušen a tak ho do svého hovoru nezatahovali.
vPotom co polila Siriuse se šla Hermiona obléknout, aby mohla vyrazit na snídani co nejdříve. Neměla vůbec žádnou chuť se se Siriusem potkat. Možná jsem to neměla dělat..... Asi jsem to přehnala. Vždyť to byl přece vtip. Našeptával jí v hlavě nějaký hlásek, který se objevil dnes ráno a i přesto jí docela štval. Udělalas to správně. Kdo ví, co by ti dělal dál. Nesouhlasil s hláskem jedna hlásek dvě. Mimoto už jsi to udělala, takže pochybováním nic nezměníš. Odvahu....
vVzbudila Lily a vydaly se společně do Velké Síně.
"Co se stalo?" zeptala se Lily kamarádky, když si sypala do misky ovocné müsly. Sice Hermionu neznala ještě nijak dobře, ale stejně poznala, že se její nová kámoška necítí ve "svý kůži".
"Ale," začala Hermiona vyprávění o tom co se ráno stalo. "...no a já si nejsem jistá jestli jsem udělala dobře." Lily se zamyslela.
"Podívej," řekla Hermioně, "udělala to, co ti připadalo v tu chvíli správné. A já si myslím, že bych v tu chvíli zareagovala mnohem hůř, takže si nic nevyčítej. Navíc jsi byla v právu." Hermiona se na ni stále pochybovačně dívala. "Někdo tomu namachrovanýmu frajírkovi musel konečně vysvětlit, že už se nemůže chovat jako malej parchant." dodala, aby Hermionu přesvědčila.
< p> "Jo." řekla Hermiona a kývla hlavou, aby si všechno utřídila.
"Dámy," zaslechly volání profesorky McGonagallová. Otočily se po jejím hlase. "Rozvrhy." Oběma jim předala rozvrhy na školní rok. Nijak zvlášť se od sebe nelišily.
"Hele," ukazovala Lily. "Jako první máme dneska obě tříhodinovku lektvarů!"
"Těšíš se?" ptala se jí s úsměvem Hermiona, když mířily do chodeb hradního sklepení. Lily lektvary milovala. To Hermiona věděla od Harryho i od samotné Královny lektvarů. Podle všeho v tom byla Lily opravdu dobrá.
"No jasně." zašklebila se na ni Lily. "Už se nemůžu dočkat až zas uslyším: 'Slečna Evansová předvedla opravdu ukázkovou práci. Deset bodů pro Nebelvír.'" Napodobila hlas profesora Slughorna.
"Na tvém místě bych si tak jistá nebyla." mírnila její nadšení Hermiona. "Slyšela jsem, že Potter přes prázdniny makal. Prý se s Blackem vsadili, že bude tenhle rok lepší než ty." Lily si pohrdlivě odfrkla.
"No tak to nevím, kdo ti co nakukal. Jestli Potter vzal do ruky někdy knížku, tak jsem tlustočerv!"
"V tom případě jsi mimořádně hezkej tlustočerv, Evansová." Vynořil se ze zákrutu chodby James s Poberty. Lily se zamračila a Hermiona znejistěla a stočila svůj pohled na pochodeň visící na stěně chodby. Jak ty plamínky hezky plápolají....
"Jdem." zavelela Lily a odkráčela. Hermiona, která šla hned za ní se ještě otočila a pohlédla na Siriuse. Tvářil se, jakoby vůbec nevnímal, co se děje. Byl to zvláštní pohled na zamyšlenou tvář, kdo se obvykle směje a nad ničím nezamýšlí.
Hodina lektvarů byla zajímavá a Hermiona se na vlastní oči přesvědčila, že Lily není v lektvarech žádný amatér. Lily, Hermiona a Snape byli hotovi mezi prvními, ale jenom jeden z nich dosáhl té správné blankytně modré barvy v lektvaru Neviditelnosti. To byla Lily. Ale Hermiona se s tou Jamesovou snahou opravdu nemýlila. Míchal svůj lektvar div se z něj nekouřilo. Když Slughorn ukončil tříhodinovku se věštěnými 'deseti body pro Nebelvír', vrhla Lily na Jamese obdivný pohled a ten z toho byl natolik překvapený, že vylil na Petra zbytek lektvaru (museli potom chudáka Petra odvést na Ošetřovnu se značnými spáleninami).
Další hodinu už Lily s Hermionou společnou neměly. Lily se vydala do Severní věže do učebny Studia mudlů a Hermiona, protože mudly znala jako svoje boty odkráčela na Starobylé runy. V učebně ještě nikdo nebyl a tak si vybrala lavici a pohodlně se usadila a čekala. Nemusela čekat dlouho a dostavil se další student. Byl udýchaný a černé vlasy mu padaly přes černé oči.
Sirius....Informoval Hermionu hlas číslo jedna. To vidím i bez tebe. Odsekl mu ten druhý. Sirius se ve dveřích zarazil. Učebna byla skoro prázdná, ještě moc žáků nedorazilo. Chvíli zaváhal a potom přešel k Hermioně.
"Můžu přisednout?" zeptal se trochu nejistě. Usmála se na něj. Ani nevěděla proč to dělá, když mu usměvavě odpovídala:
"Jasně." Když dorazili zbylí studenti a profesor, začala hodina. Hermiona si začala pilně vypisovat poznámky a Sirius ji jen nechápavě sledoval.
"Taky by ti neuškodilo kdyby sis je dělal." ucedila mezi zuby a dál soustředěně škrábala na pergamen. V duchu se usmála. Kolikrát už tohle říkala Ronovi a Harrymu?
Usmál se na ni, vytáhl kus pergamenu a na něj načmáral:
Proč se namáhat? Našprtam se to z učebnice. Zběžně si prohlédla co napsal a spěšně odpověděla: No jo, pan Dokonalej....Proč ses přihlásil na Runy? To bys ráda věděla, co? Ptám se jen, aby řeč nestála... To máš fuk....prostě jsem se to chtěl naučit, abych věděl, jak poznat když budeš nesmělá a budeš mít chtít vyznat lásku.... Nemachruj...mimochodem...vyznat lásku runama??? Proč ne? No to nevím, ale teď mě neruš...chci se soustředit.... Tak promiň.....napsal a potom tam ještě váhavě dodal:I za to ráno... Usmála se a naposled napsala: Odpuštěno, prominuto....já jsem to s tou vodou taky trochu přehnala....ale teď už dávej bacha na hodinu a NERUŠ MĚ!!!
Zbytek hodiny už proběhl klidně a zbytek dne také. Sice Hermionu trochu mrzelo, že už se do večera ani s Lily a ani se Siriusem už moc neviděla, ale jinak se jí první den moc líbil. Večer když s Lily ležely v postelích si líčily události dne.
"Mio, představ si, že mě za celý den ani jednou nepozval na rande!!" divila se šeptem Lily. Hermiona povytáhla obočí.
"A tebe to mrzí?"
"Ne," odpověděla možná až moc rychle Lily. "To ani náhodou, ale možná jsi měla pravdu. Možná se doopravdy mění..." Hermiona jen nepřítomně kývla. "A co ty a Sirius?" vyzvídala Lily. "Jak to dopadlo?"
"Představ si, že se mi omluvil." přiznala Hermiona. Lily na ni udiveně pohlédla.
"Omluvil?!" ptala se Lily. "Black se OMLUVIL??"
"Jo," potvrdila stručně Hermiona. "Byl docela milej. Fakt mě docela překvapil." Lily stále jen nevěřícně kroutila hlavou.
"Co se to s nima děje?" ptala se Hermiony.
"Že by je napadla nějaká epidemie?" smála se Hermiona. A Lily to taky zacukalo koutky.
"Spěte už!" zavrčela na ně z druhého konce pokoje rozespale Jessica. A tak jim nezbylo nic jiného než jít spát.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 malfoyse malfoyse | Web | 19. dubna 2007 v 12:22 | Reagovat

supeer..kedy bude dalsia kapitolka??dufam ze rychlo..:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Poradna a Menstruační kalendář online - WomenZone