Nevlastním autorská práva na Harryho Potera a tyto povídky nejsou psány za účelem zisku.

Vize a chrlič

26. května 2007 v 16:07 | Grencle |  Bílá Bohyně
Dveře Hermioniny ložnice se pootevřely. Hermiona se zaposlouchala do ticha dole. Slyšela správně? Řekl to? Nemohla si tím být jistá.
"Cos to říkal?" zašeptala po chvilce nejistě. Nikdo jí neodpovídal.
No a co? Co ty by ses o tohle měla starat?! našeptával jí hlásek v hlavě. Chvíli jen tak stála za dveřmi a přemýšlela, co dělat. Potom se odhodlala a tiše vyšla ven k dřevěnému schodišti.
Opatrně shlédla dolů, ale...Nikdo tam nestál.
A co sis myslela? vyčetla si v duchu. Jak sis mohla myslet, že by Malfoy řekl děkuju?! Je to přece Malfoy!! Hezky si to zopakuj!! M-A-L-F-O-Y!!!
S pocitem naprostého idiota došla zpátky do ložnice a unaveně sebou mrskla na postel. Vyčerpání z nabytého dne se projevilo, a tak už za několik sekund spala jako zabitá.
"Neberte zajatce, všechny zabijte," ozval se vysoký, krutý hlas, vycházející odněkud ze šera.
"Ano, můj lorde," odpověděl mu nebezpečně znějící mužský bariton a ze stínů probleskla platinová blond něčích vlasů. "Slyšeli jste, chátro líná? Je tu jedna vesnice, Piecefull Cave, tam dosud nepocítili mocnou a tvrdou pěst našeho pána. Jděte tam a užijte si dle libosti." Zasyčel na ně muž a obřadně se uklonil někomu skrytému ve stínech.
Hermiona sebou trhla a rychle se vztyčila na posteli. Bylo něco kolem půl dvanácté. Dýchala zrychleně a na čele jí vyvstaly ledové kapky potu. Vstala z postele a chvíli jen zmateně přešlapovala na místě.
"Smrtijedi, útočí!" zašeptala zděšeně svému odrazu v zrcadle. "Brumbál!!" Vykřikla na jednou a hnala se z ložnice.
Tady už nešlo o minuty, tady šlo o sekundy. Závratnou rychlostí pádila po chodbách Bradavického hradu a nedbala na shozená brnění, ani na nerudné výtky obrazů, musela být rychlá. Nohy ji nesly nejkratší cestou k ředitelně, když ji někdo pevně uchopil za loket.
"Slečno Grangerová, co tady..." Spatřila temné oči profesora lektvarů, ale na vysvětlování teď nebyl čas, i kdyby měl Nebelvír přijít o stovku bodů. Vytrhla se mu a dál utíkala k ohybu chodby, kde se nacházel chrlič, střežící vchod do ředitelny. Smykem zabrzdila. Najednou však stála před velkým problémem, neznala heslo.
Ta vteřina, kdy bezradně stála před chrličem jí připadala delší než jakákoliv hodina Jasnovidectví, jakou kdy zažila.
Pomáhej lidem, Bílá Bohyně, splň svůj úkol! Rozduněl se jí v hlavě hlas Nejvyššího.
Náhle věděla, co má dělat. Teď byl čas použít její schopnosti. Zavřela oči a ponořila se do sebe. Našla svou mrazivou magii, která jí tepala těsně pod kůží a vyzvedla ji ven. Vztáhla ruce k chrliči a nechala magii, aby jí proudila a tekla skrz prsty směrem k chrliči. Cítila ve svých rukách obrovskou energii.
"Já, Bílá Bohyně, tvá paní, ti poroučím!" promluvila k chrliči jasným hlasem. "Ustup!"
Proud magie spojené s její energií se přerušil a Hermiona se cítila vyčerpaná, bez energie. Tu jí vzal ten zběsilý úprk hradem a své dílo ještě dokonalo vydání magie chrliči. Chrlič však náhle ožil. Uskočil stranou a poklonil se.
"Ty jenž jsi mi dala život, vstup!" promluvil chrlič k Hermioně, které se podlomila kolena a byla by spadla, kdyby se nestačila zachytit stěny. S velkou námahou se postavila na nohy a vklopýtala dovnitř.
Nikdy se ještě necítila tak mizerně, zaklepala na dveře ředitelny a vešla. Nečekala až ji pozve dál, prostě šla. Co na tom, že to bylo nezpůsobné, ona ty lidi musela zachránit, vždyť právě teď někde umírají! To už nemělo co dělat s tím, že je Bohyně. Musela to prostě udělat, protože byla Hermiona, členka Řádu.
Profesor Brumbál seděl u stolu a klimbal. Fawkes, jeho fénix, také spal na svém bidýlku. Ve chvíli kdy Hermiona otevřela dveře od jeho pracovny se profesor s trhnutím probudil.
"Slečno Grangerová, co se stalo?" zeptal se vylekaně.
Hermioně se roztřásly nohy, jak už v sobě neměly sílu, aby udržely její váhu. Zhroutila se na kolena a zašeptala:
"Smrtijedi...Piecefull Cave...pomozte jim..."
Asi to s tím chrličem nebyl nejlepší nápad... problesklo jí hlavou než omdlela.
Profesor Brumbál k ní rychle přiskočil.
"Ach bože," vydechl Brumbál, když zkontroloval její zornici. "Tohle Nejvyšší opravdu nedomyslel." Kývl na Fawkese a ten roztáhl křídla v očekávání rozkazu. "Uvědom členy Řádu." Sám vzal Hermionu do náručí a nesl ji na Ošetřovnu.
***
"Vydala ze sebe strašně moc energie," slyšela nad sebou Hermiona hlas Madame Pomfreyové.
Počkat, ale co dělá Poppy v mém pokoji? napadlo ji rozespale.
Hermiona otevřela oči a zamžourala do světla valícího se do místnosti skrze bílé záclony.
Kde se vzaly bílé záclony v mém pokoji?divila se Hermiona. Náhle se nad ní objevila hlava Madame Pomfreyové.
"Tak ty už jsi vzhůru?" usmála se na ni madame.
"Kde to jsem?" zakňourala Hermiona rozespale. Vůbec nepoznávala svůj pokoj.
"Na Ošetřovně, drahoušku," odpověděla jí madame laskavě.
Chrlič...vyčerpání...běh...sen....Smrtijedi... vracely se Hermioně vzpomínky. Smrtijedi!!!!!!!!
"Smrtijedi!!" vykřikla Hermiona svou poslední myšlenku nahlas.
"Ale, no tak, drahoušku, všechno bude dobré, byl to jen sen!" uklidňovala ji ošetřovatelka.
"Ne, vy mi nerozumíte!" vyjekla Hermiona nespokojeně. "Kde je profesor Brumbál?"
"Jsem tady, Hermiono," uslyšela Hermiona od okna. Ano, právě s ním potřebovala mluvit nejvíc. Musela se ho zeptat na tolik věcí. Teď však byla nejpodstatnější jen jedna.
"Přežil někdo?" zeptala se ho nejistě šeptem. Usmál se.
"Ve své vizi jsi viděla hodinu dopředu, když jsme dorazili do Piecefull Cave, Nebyl tam ani prst ze Smrtijeda, a tak jsme město stačili připravit na útok a Smrtijedy jsme odrazili." odpověděl profesor a Hermionu náhle zalila vlna radosti.
"Vsadím se, že byli hodně překvapení," uchechtla se Hermiona vesele. A zkusila si představit výraz Luciuse Malfoye když uviděl město opevněné.
"To byli," usmál se Brumbál v odpověď, potom však náhle zvážněl.
"Slib mi, Hermiono, že už to nikdy neuděláš."
A/N A koukejte komentovat!!!! Nebo GRRRRRRRR....

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Grifolion Grifolion | E-mail | 26. května 2007 v 20:15 | Reagovat

Skvělí už se těším na další

2 lorean lorean | Web | 27. května 2007 v 10:37 | Reagovat

jj, súhlasím s Grifolion

3 malfoyse malfoyse | Web | 27. května 2007 v 18:06 | Reagovat

rýchlo dalšiu...:)))

4 moreen moreen | Web | 1. června 2007 v 21:07 | Reagovat

jojo, veru pekné.. šikla by se další kapča :o)

5 Grencle Grencle | Web | 2. června 2007 v 11:53 | Reagovat

Grifolion: mockrát děkuju, potěší každej komentář

lorean: super, že souhlasíš s Grifolionem (doufám, že jsem jméno Grifolion nezkomolila)

malfoyse: píšeš užasý povídky a pokud jsem ti to nenapsala na tvůj blog, píšu to tady na ten svůj

moreen: máš pravdu, další kapča by se šikla...a snad se sem taky brzo šikne...teda hodí..teda dá...:-))

6 GaBrIeLQa GaBrIeLQa | 1. srpna 2009 v 17:59 | Reagovat

jj supa hned du na další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Poradna a Menstruační kalendář online - WomenZone