Nevlastním autorská práva na Harryho Potera a tyto povídky nejsou psány za účelem zisku.

Nemilý zvuk budíku

25. srpna 2007 v 14:48 | Grencle |  Bílá Bohyně
Je mi líto, že mi přidání další kapitoly trvalo tak dlouho, ale už ji tu máte...:-))) Trochu jsem tu upravovala orientaci a udělala (snad se mi to povedlo) rozcestníky. Další kapitly od této povídky naleznete po klimnutí na odkaz Povídky ze světa HP...dále už je snad orientace jasná (doufám)..
Zdraví
Grencle

"Ehm - cože?" zeptala se Hermiona Jasmíny se zvednutým obočím. Ta se jen usmála a zopakovala:
"Tvůj úkol byl zbytečný, protože Harry, Draco a jak jsem teď zjistila i já jsme příbuzní."
Dělá si srandu, určitě si dělá srandu! modlila se Hermiona v duchu.
Nedělá a ty to víš... provokoval jeden z hlásků.
Sakra, mlč!! Nikdo se tě na nic neptal!!! okřikla ho v duchu Hermiona.
"Já, promiň, ale teď opravdu nevím, co si mám myslet," zakoktala se Hermiona a snažila se nevnímat nepříjemný pohled madame Pinceové. "Harry a Draco jsou příbuzní, já se snažila o něco naprosto nemožného a zbytečného a Brumbál o tom evidentně nevěděl. Jak je to možné?"
Jasmína si povzdechla a dala si za ucho pramen svých neposedných rudých vlasů.
"V tom je právě ta potíž, já si nejsem jistá, jestli o tom profesor Brumbál nevěděl," povzdechla si Jasmína a Hermiona zase povytáhla obočí. "Ale to je teď vedlejší. Podle rodokmenu se totiž zdá, že Dracova matka, Narcissa je sestra naší matky, Lily. Jak je to možné, to opravdu nevím, ale nějakým způsobem se to stát muselo."
Hermiona zavrtěla hlavou a viditelně chtěla něco namítnout, ale to už se ozval skřek místní knihovnice:
"Knihovna se zavírá, všichni ven!!"
"Podívej, Hermi," usmála se na svou kamarádku Jasmína, když stály před Vildou. "Zítra to probereme, teď na to opravdu není vhodná chvíle. Zítra ve Velké Síni." Zamávala Hermioně na rozloučenou a ještě za rohem bylo slyšet, jak si mumlá:
"Tohle byl vážně dlouhý den."
"Královský hermelín," usmála se Hermiona na Vildu, který sklapl paty a s výkřikem: "Yes, sir!!" kopl do zdi.
"Tohle jsem viděl v jedné americké komedii, byla tam spousta lidí v zeleným co pořád běhali po lese a stříleli se. Jojo, kde jsou ty časy, kdy jsme se vláčeli na koních s brněním, kopím a štítem," postěžoval si Vilda, ale Hermiona ho ani nevnímala a prostě prošla zdí do společenské místnosti.
Nikdo tam nebyl.
A cos čekala?! Ty ho takhle zradíš a myslíš, že tu na tebe bude čekat?? rýpnul si zase jeden z hlásků. A ač to Hermiona nerada uznávala, pro tentokrát měl pravdu.
***
Ráno Hermionu probudily sluneční paprsky, které jí šimraly na nose.
"Dneska je pondělí 9.dubna, Velikonoční pondělí je tady! Sluníčko svítí, ptáčci zpívají..." hlásil skřehotavý hlas jejího rádia, ale nedokončil co chtěl říct, protože ho Hermiona vypnula svižným pohybem hůlky.
Zvedla se a už byla na půl cestě do koupelny, když se prudce zarazila.
Co to říkal? zděsila se Hermiona.
To bys ráda věděla, co? ozval se zase jeden rejpal.
Zmlkni, teda ne..prostě mi řekni, co to říkal!!!
Je pondělí, 9. duben, Velikonoční pondělí...
"A do..."zaklela Hermiona. "Sakra, sakra, sakra, sakra!!"
Hermiona přecházela po pokoji a snažila se najít východisko z téhle pitomé situace.
"Jak jsem jenom mohla zapomenout, že je dneska ten Velikonoční ples? Jak jsem mohla být tak hloupě pozemská a zaměřit se na jeden problém?!!" nadávala si tiše.
Klídek, nerve, přerušil ji jeden z hlásků, který už to nemohl poslouchat.
Podívej, prostě jsi to zkopala, ale to nic nemění na tom, že je tenhle ples ohlášen a že se na něj pravděpodobně celá škola těší, uklidňoval ji druhý.
Jsi primusska, proto se musíš chovat zodpovědně a přenést se přes ten malý osobní problém a...
"Malý osobní problém?" vyjekla Hermiona nahlas. "Tomu říkáš malý osobní problém??!"
Hele, holka, v životě jsou i horší věci než je tohle, takže nehysterči!! začal už jeden hlásek ztrácet nervy.
A kdy jindy si myslíš, že bys to mohla napravit, než tím, že budete spolupracovat a třeba budeš mít možnost mu to nějak vysvětlit!! přidal další moudrou radu další z nekonečného množství jejích hlásků.
"Tak jo, fajn, prostě půjdu na vyučování..." začala Hermiona a jeden z jejích vyjímečně chytrých hlásků jí přerušil.
Omyl, krásko, pro primusse je dnes vyučování zrušeno!!
"...dobře, takže krok jedna: nejít na vyučování, ale do Velké Síně, tam s Jasmínou probrat všechno, co se včera nestihlo a domluvit se, co dál. Krok dva: po Jasmíniném odchodu na vyučování následovat její rady a připravit vše na ples. Krok tři: nedělat kraviny, neskopat to ještě víc a snažit se to urovnat," přeříkala si Hermiona nahlas s pocitem vlastního vítězství a zeptala se sama sebe:
"Je to všechno?"
Jo, snad jo. Tak teď se jdi hezky umýt a za pět minut ať tě vidím ve Velké Síni! přikázal jí jeden hlásek.
"Jistěže, mami," naštvala se naoko Hermiona a když si uvědomila, co dělá začala se smát jako blázen. "Já jsem vážně cvok!!" Prohlásila mezi výbuchy smíchu.
***
"V poho?" zeptala se Jasmína jakmile spatřila svou kamarádku přicházet.
Hermiona jí její starost oplatila úsměvem a odtušila:
"V pohodě, jak vidím ty taky." Usedly ke stolu a Hermiona se snažila nedívat směrem, kde sedávali zmijozelští spolu se svým princem.
Po minutě rozhovoru vedeném v podobném inteligentním duchu se vrátily k důležitému tématu.
"...myslím, že Seamus a Leila Blackovi si Narcissu osvojili nebo něco podobného a vydávali ji za vlastní dítě stejně jako Bellatrix," vysvětlovala svůj názor Jasmína.
"A není možné, že by se ten rodokmen spletl? Vždyť proč by se zrovna Blackovi, čistokrevní, vznešení a hlavně krutí měli ujímat mudlovského dítěte?" oponovala jí Hermiona a přitom bojovně šermovala toastem v ruce.
"To netuším, ale možná vím, jak by se to dalo zjistit,"prohlásila Jasmína a v očích jí zablesklo vzrušením z nápadu. "Jsou dvě možnosti, přes Brumbála a osobně. Já bych spíš preferovala tu druhou, protože..." Ale než stačila Jasmína cokoli říct, přihrnul se ke stolu nebelvírský sedmý ročník a posedal si kolem nich.
"Nazdar, primussko," zahlaholil Dean a nábožně si na talíř položil deset palačinek. "Tak co? Platí ten ples?"
"No jasně," pokusila se o veselý tón Hermiona. "Dneska v sedm to vypukne." Usmála se neupřímně na Deana a kývla na Jasmínu.
"Jdeš?" Ta jen kývla a obě se přesunuly na chodbu.
"Já...fakt nevím, co budu dělat..." špitla Hermiona s hlavou skloněnou, když se na ní Jasmína nepřestávala tázavě dívat.
"Podívej, hlavně musíš..." začala Jasmína, ale v tom ji přerušil školní zvonek.
"Do pytle, promiň, Hermi, ale já fakt musím..." vyhrkla a za sprintu do sklepení na ní volala:
"Buď v klidu, bude to v pořádku. Chovej se tak, jak to bude situace vyžadovat a doufej, že se to spraví!!"
No skvělý... konstatoval jeden z jejích hlásků. Buď v klidu, to se jí lehko řekne...
Hele, jsi přeci Bohyně, ne? Tohle zvládneš, nádech, výdech, nádech, výdech...
Dodýchala a vstoupila zpátky do Velké Síně. Nikdo tam už nebyl a žádný z žáků si nevšiml, že zvonění přišlo, díky Protivovi, o půl hodiny dříve a kdyby to v tu chvíli věděla Hermiona, už by se příští generace Longbotommů nemusela obávat o svůj život. (Nevil byl Protivovým terčem i po sedmi letech.)
Sedla si na desku nebelvírského stolu a z nudy popadla teplý a voňavý toust a začala ho chroupat. A ani si nevšimla v jaké chvíli jí ona pochoutka vypadla z ruky a její hlava jí klesla na prsa.
Běžela zasněženou plání. Byla šťastná. Držela v ruce kopretiny a měla na sobě svatební šaty. Běžela vstříc člověku, který utíkal směrem k ní.
"Lásko!" zvolala a odhodila květiny v dál, aby se mohla neznámému vrhnout kolem krku. A on láskyplně zašeptal:
"Slečno, slečno, prouďte se!!
Hermiona prudce otevřela oči a vzápětí je vytřeštila do zelených, tenisáky-připomínajících, skřítčích očí.
To se nikdy nedozvím, jak ten sen skončí??! zabrblal jí v hlavě nespokojený hlásek.
"Ahoj, Dobby," usmála se Hermiona na skřítka, který ji probudil z opakovaného snu. (A/N: pokud se napamatujete kde jste ten sen už četli, mrkněte na 3.kapitolu...)
"Dobré ráno, slečno Hermiono," uklonil se zdvořile Dobby a vzápětí se zděšeně chytl za hlavu, aby si přidržel horu čepiček před nezvratným pádem. "Dobby se omlouvá, že slečnu probudil, ale ostatní skřítci už chtějí sklízet ze stolů a poslali mě, abych vás vzbudil."
Roztrpčenost z náhlého probuzení vzápětí vystřídala sympatie k Dobbymu.
Hermiona se na něj vřele usmála a řekla:
"Tos udělal dobře, Dobby." Domácí skřítek se trochu začervenal nad tou pochvalou, ale vzápětí zvážněl.
"Slečna Hermiona vypadala ve spánku moc smutně, slečnu něco trápí?"
Hermiona se na Dobbyho zkoumavě podívala, skoro jakoby přemýšlela jestli se mu svěřit nebo ne. Potom zatřásla hlavou, jakoby se konečně vzpamatovala ze spánku.
"Ale ne, Dobby, všechno je v pořádku, jenom jsem trochu přepracovaná z toho učení. A jak se máš ty, Dobby?"
Domácí skřítek už otvíral ústa, aby odpověděl, když je v tu ránu rychle sklapl a vystrašeně zíral někam za Hermioniny záda.
"Dobby - už musí jít, slečno. Dobby přeje hezký den." A potom, před zraky zmatené Hermiony s tichým PRÁSK zmizel.
"Dobby!" křikla za ním ještě Hermiona, ale už ho nebylo vidět.
Co se to st...
"To už lžeš i domácím skřítkům?" Ozvalo se za Hermioninými zády ledově.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Carol Carol | 26. srpna 2007 v 0:23 | Reagovat

Ahojky. Tahle povídka se mi líbí čím dál  víc... Zlepšuješ se ve psaní a jak koukám, tak i v délce jednotlivých kapitol ;o) . Jen jednu otázečku mi odpusť... Budík hlásí: "Dneska je sobota 9.dubna, Velikonoční pondělí je tady! Sluníčko svítí, ptáčci zpívají..."  Ehm... možná jsem to za osmnáct let mého života špatně pochopila, ale já myslela, že Velikonoční pondělí se tak nazývá právě proto, že je v PONDĚLÍ. Tak proč máš v sobotu větu:Velikonoční pondělí je tady!???

Mno, to jen tak pro upřesnění :oP Jinak fakt supr a těším se na další ;)

2 Grencle Grencle | Web | 26. srpna 2007 v 9:43 | Reagovat

panebože!! já jsem ale pitomá!!!!!!!!!!!!! jak jsem se mohla takhle dementně přepsat...díky za informaci!!!

3 malfoyse malfoyse | Web | 26. srpna 2007 v 23:12 | Reagovat

jééé krása!!! nedočkavo čakám na ďalšiu kapitolku..:D

4 malfoyse malfoyse | Web | 27. srpna 2007 v 0:13 | Reagovat

Grencle..v žiadnom prípade sa na teba nehnevám...akoby som aj mohla, keď na to nemam dôvod..:D nemáš za čo ospravedlňovať..vyjadrila si svôj názor a ja si to cením..:-* takých ludí sa najde málo...  a inak maš icq??

5 Daze Daze | Web | 27. srpna 2007 v 0:37 | Reagovat

Skvělé. Hlavně ten konec se mi líbil. Vzdvihl ve mě vlnu nadšení a já jsem teď jen schopná vykřikovat: Další! popřípadě Bravo! atp...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Poradna a Menstruační kalendář online - WomenZone