Nevlastním autorská práva na Harryho Potera a tyto povídky nejsou psány za účelem zisku.

Sněhová vločka aneb Když se hledá pravda 1.díl

31. srpna 2007 v 11:27 | Grencle |  Bílá Bohyně
Tam mám tu další kapitolku Bílé Bohyně....jelikož, jak jsem zjistila jste líní psát komentáře, dostala jsem spásný nápad, jak udělat kompomis, abych se dozvěděla, jestli se vám líbí nebo ne a vy jste nemuseli namáhat svoje upracované prstíčky psaním komentářů...pod každou kapitolu budu od nynějška dávat anketu s jednou možností odpovědi...pokud se vám líbí, tak tam prostě kliknete (fakt to nebolí) a pokud se vám nelíbí, tak holt budete muset položit své ctěné ručičky na klávesnice a napsat mi komentář...Samozřejmě, že včetně kliknut můžete přidat i komentář:-)))
Tuhle kapitolu věnuji všem, co komentují moje povídky...moc vám za to děkuju
Grencle

Hermiona ztuhla a otočila se za tím hlasem. Stál tam, Hermiona věděla, že to je on od první vteřiny, co promluvil.
Jak jen to říkala Jasmína?
Chovej se tak, jak to bude situace vyžadovat a nepohnoj to ještě víc... odpověděl jí jeden z mnoha hlásků, které s ní tak rádi mluvili.
Jo a jaké chování vyžaduje tahle situace???
"Draco?" zašeptala nejistě, jakoby se bála zvuku toho jména.
"Chtělas' mi snad něco?" pozvedl obočí a vytvořil na své aristokratické tváři pohrdavý úšklebek.
"Já - Draco - víš," koktala Hermiona a nějak se nemohla zbavit dojmu, že tohle není to pravé, ořechové.
"Hmmm?" vysmíval se jí Draco. Skousla si dolní ret, ale ani přesto nedokázala zabránit, aby se jí lehce neroztřásla brada.
"Chtěla bych ti to vysvětlit," začala a opravdu se snažila, aby jí hlas zněl pevně, rozhodně a klidně.
Já, sakra, nemůžu za to, že mě pálí oči!! Ale to vůbec není od slz!!! zařvalo v ní jeden z jejích mnoha hlasů.
No jistě, prostě se ti potí oči, viď...tyhle kecy si nech pro někoho jinýho... neskočilo na to její svědomí.
"Ano, opravdu?" ušklíbl se na ni Draco. "Nějak nevidím nic, co bych na tom nechápal. Ale jestli si myslíš, že tvůj nadpozemsky inteligentní mozek ví líp než já, že jsi špinavá mudlovská šmejdka, potom ano, potom poslouchám, co mi chceš sdělit."
"Ani nevíš, jak moc se pleteš," oznámila mu Hermiona klidně. Jeho tvrzení, že je mudlovská šmejdka v ní vyvolalo vlnu obraného odporu a zároveň přemohlo slzy.
Já a mudlovská šmejdka???? Já?? křičel hlas Bílé Bohyně.
Ale, vždyť on o tom neví, jak by taky mohl? uklidnil ji unavený hlas.
Draco tam chvilku stál a udiveně na ni zíral. Potom znovu nahodil masku odporu a znechucení a promluvil. Jak mluvil, hlasitost jeho slov nabírala na výši:
"Chceš mi snad namluvit, že nejsi mudlovská šmejdka?? Jakou lež si ještě vymyslíš? Myslíš si, že si jen tak můžeš zahrávat s osudy lidí, s jejich pocity?? Ne, nemůžeš!! Nejsi žádná bohyně, tak tady přestaň předstírat, že jsi něco víc!!!"
Naklonila hlavu na stranu a chvíli pozorovala obličej svého dřívějšího nepřítele, obličej člověka, kterého teď milovala víc, než cokoli jiného. Ztěžka oddechoval a jeho obličej byl zkroucen do grimasy hněvu a nenávisti, jen v jeho očích mohla zahlédnout, jak se doopravdy cítil. Ukazovaly bolest, bezbřehou bolestnou šeď, která se táhla po celé jeho duhovce a byla přerušena jen malou černou tečkou, která představovala jeho zornici.
"Já nic nepředstírám, Draco," zašeptala a v očích znovu pocítila palčivý pocit slz, které si chtěly vybojoval svoji cestu přes víčka, dolů po její tváři. Jeho bolest ji bolela stonásobně víc.
Zase se ti potí očí? To se tak někdo má, když je bohyně se sklony ke schizofrenii a empatickým pocitům... zašklebil se jeden hlas. Ten, co se jí pořád vysmíval.
Drž hubu!! zařvala na něj v duchu Hermiona.
Jedna zlomyslná slza se přehoupla přes okraj a šikovně utekla zábranám postaveným v podobě řas. Teď si pomalu sklouzávala po Hermionině levé tváři a dělala dlouhý nos na ostatní kapičky slané vody, které na ni smutně hleděly z Hermioniných očí.
Hermiona se rychle otočila k Dracovi zády. To, aby Draco viděl byť jen záblesk jejího očního potu, bylo to poslední co chtěla. Rychle ji setřela ukazováčkem pravé ruky a ten si strčila do pusy. Tohle dělala vždycky, pila svoje slzy, protože, jak vzápětí tiše zasténala:
"Bohyně nepláčou!"
V to, že ji neslyšel, mohla jen doufat. Otočila se zpátky k němu. Ani nevěděla proč to dělá, vlastně ona ani nevěděla, že to dělá. Přišla k němu trochu blíž se svýma očima stále upřenýma do těch jeho. Pozvedla ruku a luskla prsty. Po stěnách Velké Síně zatančily hvězdičky energie, kterou tím lusknutím předala tomuto místu a začaly plnit její rozkazy. Vzápětí byla Síň přesně taková, jakou ji
s Dracem plánovali.
Draco jen zmateně hleděl okolo sebe. Tohle nechápal a Hermiona se mu nemohla divit. Ještě jednou se mu smutně podívala do očí a potom řekla:
"Nechtěla jsem ti způsobit bolest, Draco." a s dalším lusknutím prstů zmizela.
Chvíli jen překvapeně zíral na místo, kde před chvílí stála.
"A kdo říká, že snad cítím nějakou bolest, Grangerová?!" křikl ještě v rozporu svých pocitů. Ale byla pryč, nevěděl, jak to dokázala, ale tam kde před chvílí stála Hermiona Grangerová, nebylo nic než vzduch. Jediná věc, která ukazovala na to, že se tam kdy vyskytovalo její tělo, byla jemná vůně vanilky, kterou Draco vždycky cítil v její přítomnosti.
Ještě jednou se rozhlédl po Síni, jestli náhodou nevyskočí zpod jednoho z kolejích stolů s výkřikem: "Baf!", ale nestalo se tak. Najednou jeho pozornost upoutala jedna malinká věc snášející se od kouzelného stropu. Malá sněhová vločka beze strachu plula vzduchem, nestarajíc se o to, že až se dotkne nastavené horké dlaně mladíka pod ní, rozpustí se.
Vločka ladně dosedla na jemnou, bílou kůži a Draco pocítil zvláštní chvění. Ale než se na ně mohl plně soustředit a s Malfoyovskou elegancí definovat o jaký pocit se jedná, pocit jednoduše zmizel. Místo něj Draco pocítil na své dlani kov. Tam už také neležela sněhové vločka, ale stříbrná sněhová vločka, které jemně hřála.
Draco jí bezmyšlenkovitě zastrčil do kapsy svého hábitu s naprosto nesmyslným pocitem, že přítomnost této vločky má na svědomí nebelvírská primusska. Netušil, co ho k této úvaze vedlo, ale byl odhodlán to zjistit.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Prosím, klikněte sem, pokud jste četli tuto kapitolu a líbila se vám....

!!ZA KLIKNUTÍ MOC DĚKUJI!!! Grencle

Komentáře

1 Lucka Lucka | 31. srpna 2007 v 12:03 | Reagovat

fakt pokračuj rychle jseš moc odbrá

2 malfoyse malfoyse | Web | 31. srpna 2007 v 13:10 | Reagovat

tak mne sa rozhodne páčila..dufam, že druha časť bude čoskoro..:D nieže by som naliehala..:D :D :D inak dostala som taký napad napíšem ti na icq o čo ide..:D

3 Lucka Lucka | 31. srpna 2007 v 15:20 | Reagovat

fachej fachej..nebokvuli tobě neusnu:-)

4 Daze Daze | Web | 31. srpna 2007 v 16:17 | Reagovat

Moc hezká kapitola:-)... Opravdu se ti povedla a obzvláště se mi líbily potící se oči. Už se těším na druhou část:-)

5 Sam Sam | 31. srpna 2007 v 19:14 | Reagovat

moc pěkné ..už se těším na další

6 Denisa Denisa | 31. srpna 2007 v 20:13 | Reagovat

nádhera

7 dark angel dark angel | 3. září 2007 v 19:53 | Reagovat

nádhera

8 Terík Terík | 5. září 2007 v 18:59 | Reagovat

Co dodat....užo!

9 Bára f. Bára f. | 5. září 2007 v 20:28 | Reagovat

Supeer!!!!!!!!!!!

10 misha misha | E-mail | Web | 21. září 2007 v 19:47 | Reagovat

náááááádhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Poradna a Menstruační kalendář online - WomenZone