Nevlastním autorská práva na Harryho Potera a tyto povídky nejsou psány za účelem zisku.

5.Zlatá pentlice

28. listopadu 2008 v 21:57 | Grencle |  Nový zákon - pro Mbali

tak tu máte další kapitolku k NZ...:-))) přechodníky jsme ještě nebrali, tak doufá, že je mám dobře...jinak, uřijte si to a okomentujte...
prosila bych 9 komentů


Hermiona se nepoznávala. Dřív by se ze školy neulila ani na vteřinu a teď vážně přemýšlela o tom, že se hodí marod. Týden do výsledků testu byl už v polovině a ona byla s nervy v haj-rozném stavu. Pomalu jí totiž začal docházet význam toho všeho. Strávila jedno odpoledne v knihovně a našla si ve staré knize pár faktů o tradičním kouzelnickém manželství.

...a tak, jsouce přesvědčeni o jejich pravdomluvnosti, jsme jim požehnali. Za ruku se berouce, prsteny plamenem věčné lásky se zažehly a zlatá pentlice tento posvátný svazek zpečetila...

To stálo v té staré kožený bichli. Kdyby to četl někdo jiný než Hermiona, pravděpodobně by nepochopil, co tím chtěl básník říci. Ale Hermiona Grangerová nebyla jen tak někdo a ten řádek o zlaté pentlici ji přesvědčil, že když si s někým v kouzelnickém světě vymění prstýnky už jí od něj rozdělí opravdu jenom smrt.

Aby toho nebylo málo, učitelé, kteří byli z představy dvacítky těhotných náctiletých v hradě zřejmě hodně frustrovaní, jim nakládali neskutečné množství domácích úkolů. Velká porce nervozity byla znát i na McGonnagalové a Snapeovi a Hermiona se jim vůbec nedivila. Vlastně nevěděla, co je horší, jestli být nucen oženit se v osmnácti, kdy máte celý život před sebou nebo to samé udělat ne zrovna dobrovolně po čtyřicítce, když jste už zvyklí na svůj vlastní styl života.

Upřímně, tohle nebylo, jak si představovala svůj poslední ročník. Tak nějak naivně doufala, že když Voldemort už není hrozba, bude jí dopřáno trávit dlouhé pokojné noci v knihovně. Zatím to ale ovšem nevypadalo, že se jí splní alespoň jedno z jejích přání. Byl teprve první týden školy a už bylo křišťálově jasné, že prefekti jsou naprosto nepoužitelní a jejích pár dlouhých klidných večerů rušily nejrůznější stížnosti na párování při dozorování a jiné nepodstatné problémy. Přitom ona měla svých vlastních trablů dost. Většina z nich pramenila u jednoho vysokého blonďatého Zmijozela, se kterým byla nucena sdílet společenskou místnost.

Netušila, co se stalo, že se Draco Malfoy stal primusem. Netušila, co mohlo Brumbála přimět k tomu, aby jí začal nenávidět natolik, že jí odsoudil ke kruté a pomalé smrti. Draco Malfoy byl totiž...okázalý, nestoudný, tvrdohlavý, domýšlivý, ubohý, slizký, egocentrický, lenivý, falešný, odporný, zlý, zbabělý, hloupý, despotický, nesnesitelný, necitelný, arogantní, sobecký, nepřející, krutý, bezmyšlenkovitý, netaktní...Byl to prostě nesnesitelný idiot!

"Grangerová," ozval se za ní tichý a velice nepříjemný hlas.

"Co zase chceš?" utrhla se na něj. Před nějakou dobou se zastavila v chodbě k učebně přeměňování a on se tam musel zase objevit a zkazit její vzácnou chvíli samoty.

"Rád bych prošel, ale tvůj velkej zadek mi v tom brání," ušklíbl se Draco.

Hermiona v tu chvíli viděla rudě, před několika minutami jí málem k hranicím šílenství dohnal jistý mrzimorský prefekt, který se jí přišel zeptat, jestli má dozorovat v druhém a nebo dvanáctém patře. Byla by schopná mu jeho zapomnětlivost prominout, kdyby mu to před pěti minutami důkladně nevysvětlila s použitím plánku s přesnými instrukcemi. Tohle už nebyla zapomnětlivost, to byla demence!!! A teď se tu objevil ten ten ten pablb!

"Já NEMÁM velkej zadek, ty kreténe!" zařvala na celé Badavice. Hermiona Grangerová právě došla k hranicím své trpělivosti. Draco vypadal poněkud otřeseně nad jejím slovníkem. Nikdy neslyšel tu nebelvírskou šprtku mluvit jinak než spisovně a teď mu nadávala do kreténů?!! Ještě než se ale mohl nad její urážkou pozastavit, zavalil ho další přival slov.

"Nemám velkej zadek a i kdybych měla, tobě do toho nic není!! Ty máš zase peroxidovaný vlasy!!! Je mi úplně ukradený, co bys rád a nebo naopak nerad, takže mě ušetři svejch idiotskejch poznámek a prostě vypadni a nejmíň měsíc mi nechoď na oči!!" ječela Hermiona na otřeseného Draca. Když jí došel dech, zjistila, že mezitím, co si na něm ničila hlasivky, ten pitomec se uškleboval!

"Vždycky jsem si myslel, že vy nebelvírští jste ubozí, ale netušil jsem, že do slavné koleje Godrica Nebelvíra přijímají i hysterky. Přeju upřímnou soustrast tomu, na koho padne ten nešťastnej los a skončí s tebou po zbytek svýho života," prohlásil Draco protáhle a vítězně se usmál na strnulou Hermionu. "Když dovolíš, byl jsem zrovna na cestě do přeměňování, neměla bys tam být taky?"

S těmito slovy vítězně odešel.

"Idiot, cvok, pitomec," mumlala Hermiona, když se pomalu ploužila za ním. Štvalo ji, že ho nechala tak snadno vyhrát, rozhodně ale nedovolí, aby se to opakovalo! Už nikdy!

***

Vyčerpávající první týden školy už byl u konce. Sobotní sluníčko se vylouplo z mraků, jakoby se rozhodlo věnovat jim svoje poslední uklidňující paprsky před sychravým podzimem a nepříjemnými novinkami od ministerstva. Bylo překvapivě teplo na první polovinu září a Hermiona si byla téměř jistá, že to byl poslední teplý den toho roku. Hodlala toho také pořádně využít. Ráno se probudila kolem páté hodiny ranní. Samozřejmě to nebylo z její vlastní vůle, nedala jí spát debata, kterou vedla ten večer s Malfoyem, a také ji trápila představa ranních dopisů od ministerstva. Limit do vyhlášení výsledků testů totiž uplynul a dnešek měl být oním dnem D.

Bylo jí jasné, že pokoušet se o spánek by bylo zbytečné, a tak se tiše sebrala a potom, co se teple oblékla, vyrazila ven z primuské společenské místnosti na pozemky.

Pomalu došla k jednomu ze svých oblíbených stromů a usadila se pod něj na svůj černý plášť. I když by to nahlas nerada přiznávala, na její mysl pořád dorážela vzpomínka na ten poslední rozhovor, který s Malfoyem vedla. Bylo to neskutečně zvláštní, skoro se až bála uvěřit, že to byl doopravdy Draco Malfoy, s kým se ten večer bavila. Ta debata byla totiž překvapivě slušná, dalo by se říct i snad přátelská. Draco Malfoy a přátelská konverzace?! Tyhle dva pojmy se do jedné věty prostě nehodily. Tak tomu alespoň vždycky bývalo, Hermiona nerozuměla, co se ten večer stalo a to ji tak trochu děsilo.

"Gren?" Slyšela hlas z vedlejšího křesla a překvapeně zvedla oči od knížky. Opravdu se nemýlila, byl to Draco, kdo tam seděl.

"Cos to říkal?" zeptala se ho po chvíli nejistě. Kdyby nevěděla, že je to nemožné, myslela by si, že jí řekl...

"Gren," odpověděl blonďák sebejistě. "Grangerová je moc dlouhý."

"A-ha," vyžblebtla Hermiona a zmateně vrátila oči k třetímu řádku zleva.

"Jenom jsem ti chtěl říct, že se po tobě sháněl McGregor," oznámil Draco ledabyle. Hermioniny oči okamžitě odskočily od knihy zpět k primusovi a její obočí vylétlo až ke kořínkům vlasů.

"Kdo?"

"No, Gregor McGregor, jeden z prefektů, delší špinavě hnědé vlasy, obličej jako ještěrka..." promluvil Draco a bylo vidět, že je mu pomyšlení na toho kluka krajně nepříjemné.

Hermiona zasténala.

"Chodí do Mrzimoru a je příkladem rekordně nízké mozkové kapacity?"

"No, ano," ušklíbl se Draco nad tím shrnutím charakteru. "Výstižně řečeno."

"Dík," utrousila Hermiona nepřítomně. "Toho pitomce nám byl čert dlužen. Myslím, že si s sebou na schůzky s prefekty začnu nosit pár lahviček sedativ a protinfekčního lektvaru."

"Sedativ?"

"Jo, v případu krajní nouze ho tím nadopuju," ušklíbla se Hermiona. "Anti-infekční lektvar potom pro sebe a ostatní prefekty, kdyby se náhodou zjistilo, že je jeho demence nakažlivá."

Lehce sebou trhla, když se rozesmál. Nikdy předtím neslyšela jeho smích a zněl tak nějak...zvláštně. Kdyby k sobě měla být upřímná, musela by přiznat, že si vlastně ani nepřipouštěla, že se Draco Malfoy umí smát.

"No-eh-já asi půjdu," oznámila spěšně a zbrkle se zvedla z křesla. Uvědomila si, s kým si to tu povídá. Tohle byl Draco Malfoy! Zmijozel, pitomec, necita, který nerozuměl vtipům, nesmál se jim, neříkal jí tou směšnou přezdívkou a nevedl s ní slušné debaty! Nebo snad ne?!

Zkrátka, Hermiona byla zmatená. Netušila, jak se stalo, že byla schopná povídat si s ním s takovou lehkostí, ale pravda byla, že včerejší konverzace byla příjemná změna po těch urážkách, kterými jim častoval a ta přezdívka sice směšně zněla, ale byla celkem..hezká.

Než se Hermiona vzpamatovala, bylo osm hodin. Z myšlenek ji probralo bití bradavických hodin, šustění křídel a podrážděné soví houkání. Houf sov s modrými pentlemi na pařátech, které označovaly jejich ministerský původ, se letěl občerstvit do sovince a bradavické sovy je rozčarovaně odháněly ze svého teritoria. Hermioně se sevřel žaludek, když si uvědomila důvod návštěvy tolika ministerských poslů. Rychle vstala a pospíchala do hradu.

Ve Velké Síni bylo zase jednou plno. Vypadalo to, že Hermiona nebyla jediná, která ráno nemohla dospat. Studenti seděli jako na trní a i profesoři se tvářili nadmíru rozrušeně. McGonnagalová měla kruhy pod očima, Prýtová ji ve snaze utěšit držela za ruku, ale tou druhou nervózně bušila do stolu. Brumbálovi se z očí zase pro jednou vytratily veselé jiskřičky a vypadal smrtelně vážně a Snape se tvářil, jakoby snědl tři pohárky Brumbálovy super-kyselé citronové zmrzliny.

Hermiona se vmáčkla mezi Ginny a Nevilla.

"Viděla jsem sovy," oznámila jim roztřeseně. Ginny stiskla Deanovi ruku, až jí zbělely články prstů, ale vypadalo to, že si toho Dean ani nevšiml. Nepřítomně bodal do svého rajčatového toastu a přitom Ginny ochranitelsky objímal.

"Sovy!" Tento výkřik přerušil jakékoli myšlenky a polemizování. Všichni, jakoby se probudili z transu, najednou trhli hlavami vzhůru a upřeně sledovali majestátní ptáky s modrými mašlemi, jak se nesnesitelně pomalu snáší ke kolejním stolům.

Šedivý výreček se nakonec usadil přímo před Hermionou a ta se roztřesenýma rukama dotkla žlutého pergamenu úřední obálky. Důstojně vypadající pták netrpělivě zahoukal a Hermiona mu nešikovně strhla dopis z nohy. Výreček nad tímto pohoršeně zahoukal a odletěl. Nic z toho ale Hermiona nezaregistrovala. Upřeně sledovala obálku před sebou. Nevypadala nijak jinak než obvyklé dopisy, možná že to byl jen obvyklý dopis...

Bylo to, jako by byly celé Bradavice postižené Parkinsonovou chorobou. Všichni s třesoucíma rukama brali do rukou dopisy, Hermionu nevyjímaje. Párkrát ho protočila v rukou, byl na jedné straně trochu poškozený, jak ho neopatrně strhla sově z nohy.

"Je to jako odtrhnout náplast, rychle a bezbolestně," opakovala si nervózně a pomocí jídelního nože rozřízla obálku. Raději ve své mantře nedodávala, jak moc ji odtrhávání náplasti vždycky bolelo. Když psala před týdnem ten stupidní test, netušila, že bude takhle nervózní. Možná, že si měla dát víc záležet, možná že to neměla brát na lehkou váhu...

Drahá slečno Grangerová,
dovolujeme si Vám oznámit výsledky Vašeho testu. Shoda, která nastala mezi Vámi a Vaším partnerem je nevídaná a v historii našeho testování ojedinělá...

O jaké historii to, proboha, mluvili?! Vždyť s touhle blbostí začali teprve letos!! Jaká shoda?!

..ojedinělá. Měli jste identických 17 odpovědí z 20 možných. Proto je mi ctí Vám představit Vašeho ideálního partnera...

17 z 20?!!! A to jsem si myslela, že odpovídám neočekávaně!! Proboha, já to nechci vědět! Nechci to vědět!!!!Nechci...

...pana Draca Malfoye.

S přáním pevného zdraví

Mafalda Griphooková


"Cože?!!!" zaječely čtyři hlasy najednou. Dva mužské, dva ženské. Hermiona vytřeštěně vzhlédla od papíru do šedomodrých očí, které od zmijozelského stolu kopírovaly výraz těch jejích. Druhé výkřiky se ozvaly od profesorského stolu. Profesor Snape a profesorka McGonnagalová po sobě vrhali pohledy, které by mohly vraždit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mbali Mbali | 29. listopadu 2008 v 0:21 | Reagovat

Konečně, vážně jsem se pobavila! =)) Ještě by mě zajímalo, ke komu byl přiřazen Harry a Ron - vzhledem k tomu, že je test určen pro všechny kouzelníky UK. Super!

2 Terík Terík | Web | 29. listopadu 2008 v 9:25 | Reagovat

Je to pěkný. Ale proč si sem proboha použila Gregora McGregora!?!?! Myslela jsem, že...no nic. Nebudu to rozebírat.

3 Oli Oli | 29. listopadu 2008 v 12:33 | Reagovat

:D Páni , no tak tohle bylo fakt dobře vymyšlený.... No co .. takovej závěr asi všichni čekali ne ? Týjo.. ale Snape a McGonnagalová ....to bude něco.. doufám že to rozebereš dopodrobna :D

4 Lilly Lilly | Web | 29. listopadu 2008 v 14:37 | Reagovat

Moc jsem se těšila na další kapitolu a musím říct, že překonala moje očekávání..:D vážně se ti moc povedla..

5 iv iv | 29. listopadu 2008 v 14:57 | Reagovat

:o) pěkná, už se těším na další

6 Nikka Nikka | 29. listopadu 2008 v 16:05 | Reagovat

toto sa mi paci... :D

7 veronika veronika | 29. listopadu 2008 v 21:40 | Reagovat

to bolo skvelé.

8 mrně mrně | 30. listopadu 2008 v 0:40 | Reagovat

prostě božííííí.......jak to děláš, to fakt nevím , ale vždycky mi zvedneš náladu a já si řeknu že život není tak zlej.....

9 Lirael M. N. d C. Lirael M. N. d C. | Web | 30. listopadu 2008 v 10:52 | Reagovat

Naprosto úúúžasné, zase!!!  Kdy bude další kapitola???

10 Kris Kris | Web | 2. prosince 2008 v 9:00 | Reagovat

Bombááá. Ach jo, to jsou chudáčci. Jsem zvědavá jak jim to bude klapat. Jinak asi všechno dopadlo jak bylo očekáváno. Co?

11 Mbali Mbali | 2. prosince 2008 v 11:16 | Reagovat

Sice bych to neměla brát smrtelně vážně, ale přece jenom; nechceš zmírnit povinnost počít do roka dítě? V osmnácti je moc brzy,  nebudou se moci seberealizovat... =))

12 Envy Envy | Web | 2. prosince 2008 v 16:35 | Reagovat

uaa poseru se smíchy XD XD XD hehe snapík a minerva XD XD hahaha ftipný XD hej tak prosím pokráčko XD to je sada XD

13 Lirael M. N. d C. Lirael M. N. d C. | Web | 2. prosince 2008 v 17:37 | Reagovat

Už máš nad 9 komentů....

14 Grencle Grencle | Web | 2. prosince 2008 v 21:00 | Reagovat

děkuju za komentáře!!! moc mě potěšily!!! neboj, Lirael, všimla jsem si, že jste byli hodní a napsali tolik komentářů a novou kapitolu napíšu hned jak budu mít nápad nebo to bude možné...:-))) ještě jednou děkuju

Mbali: s Harrym a Ronem tě asi zklamu...tahle povídka se jich zas tak moc týkat nebude, možná je vtáhnu do nějakejch veselejch situací, ale pokud se moje plány pro tuhle povdku nějak zvlášť nezmění, asi se o nich moc zmiňovat nebudu...jsou přece na bystrozorské škole v Amsterodamu, ne? tam Britský zákony neplatěj...:-)))

15 wrath wrath | Web | 3. prosince 2008 v 1:33 | Reagovat

Tak to je fakt vtipný:-D jsem docela zvědavá, jak se to bude vyvíjet a už se na to těšim...vážně povedený!!!

16 lucilka lucilka | 5. prosince 2008 v 23:36 | Reagovat

Moc mooooooooooooc prosím o pokračování.

17 Sluníčko Sluníčko | 6. prosince 2008 v 9:07 | Reagovat

Úžasný, fantastický, grandiózní.. Vážně super, takhle jsem se nezasmála hodně dlouho, doufám, že brzy přibude nová kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Poradna a Menstruační kalendář online - WomenZone